Pozdně gotickou tvrz pánů ze Žerotína, přestavěnou v renesančních formách prezidentem dvorské komory Ferdinandem Hoffmannem z Grünbüchlu, získal roku 1721 hrabě Alois Tomáš Raymund z Harrachu. Těsně před polovinou 18. století byl zámek rozšířen o rozsáhlý barokní trakt s velkým sálem a řadou reprezentačních pokojů. Ve druhé polovině 19. století se stal zámek hlavním sídlem moravské větve Harrachů, z níž vynikal zejména ekonom, filantrop a přítel Františka Ferdinanda D´ Este hrabě František Harrach. Léta zanedbávaná památka čeká na svoji citlivou památkovou obnovu.